Připravíme si recept na palačinky, tak jak je znáte od své maminky. Níže si ukážeme, jak udělat těsto:
Ingredience na základní recept na těsto
0,5 litru polotučného mléka
2 vejce velikosti M
250 g hladké mouky
1 špetku soli
Olej na smažení
Postup přípravy – jak udělat těsto na palačinky
1. Všechny jmenované ingredience s výjimkou oleje důkladně smícháme do tekutého těsta, ve kterém nejsou žádné hrudky.
2. Na sporáku řádně rozehřejeme pánev. Jakmile je pánev rozehřátá, mašlovačkou na ni naneseme tenkou vrstvu oleje.
3. Ve chvíli, kdy má olej tu správnou teplotu, vlijeme do pánve pomocí naběračky dostatečné množství těsta, které nám vytvoří krásnou palačinku ve tvaru prakticky dokonalého kruhu.
4. Poté, co je dozlatova osmažena první strana, obrátíme pomocí naběračky na druhou stranu, a také ji smažíme dozlatova.
5. Hotovou palačinku přendáme na talíř, ideálně zakryjeme poklopem, aby nám příliš rychle nechladla. Celý postup opakujeme s každým dalším kusem, než nám nezbude žádné těsto.
Doba přípravy těsta
Maximálně jednu hodinu včetně samotného smažení. Při svižném tempu práce zabere příprava palačinek 15-20 minut.
Porce
Pro 4 až 6 osob (záleží na hladu strávníků)
Výživové hodnoty
Veškeré níže uvedené hodnoty jsou:
- Čistě orientační (prakticky totožné suroviny mají v různých provedeních pochopitelně různé složení).
- Počítány na celý recept. To znamená, že při použití uvedeného množství surovin, musíte veškeré hodnoty (naplnění doporučené denní dávky nevyjímaje) dělit skutečným počtem strávníků.
Základní výživové hodnoty
| CO? | KOLIK? |
| Kalorie celkem | 1372,2 |
| Tuky | 29,6 g |
| – Z toho nasycené mastné kyseliny | 7,8 g |
| – Z toho polynenasycené mastné kyseliny | 11,9 g |
| – Z toho mononenasycené mastné kyseliny | 7,5 g |
| Cholesterol | 352,7 mg |
| Sodík | 511,7 mg |
| Draslík | 1161,5 mg |
| Sacharidy | 217,2 g |
| – Z toho vláknina | 6,8 g |
| – Z toho cukry | 27,2 g |
| Proteiny | 54,2 g |
Vitamíny, minerály a stopové prvky
| CO? | DOPORUČENÁ DENNÍ DÁVKA NAPLNĚNA Z: |
| Vitamín A | 30,8 % |
| Vitamín B12 | 51,8 % |
| Vitamín B6 | 22,1 % |
| Vitamín C | 0 % |
| Vitamín D | 84,5 % |
| Vitamín E | 36 % |
| Vápník | 68,5 % |
| Měď | 20,6 % |
| Kyselina listová | 33,4 % |
| Železo | 24,2 % |
| Hořčík | 27,9 % |
| Mangan | 86 % |
| Niacin | 17,9 % |
| Kyselina pantothenová | 29,5 % |
| Fosfor | 93,6 % |
| Riboflavin | 79,5 % |
| Selen | 145,3 % |
| Thiamin | 26,9 % |
| Zinek | 33,1 % |
Alternativní recepty na palačinky
Výše uvedený recept na palačinky, respektive těsto je klasickou variantou tohoto oblíbeného pokrmu. V následujícím přehledu však najdete mnoho dalších více či méně známých receptů, které si můžete připravit.
Pokud pak hledáte konkrétní sladké, či slané úpravy, najdete je v příslušných sekcích tohoto webu. Přejeme dobrou chuť!
Tipy pro přípravu luxusních palačinek
Ve své podstatě se jedná o velice jednoduchý pokrm, nepřipravuje se z velkého množství surovin a ani jeho smažení není vlastně žádnou velkou vědou. Jak to tak ale bývá, u všeho co je jednoduché, stačí málo a z dokonalosti je naprostá katastrofa. To platí i v kuchyni a právě palačinky jsou jedním z těch receptů, u nichž platí, že je zkazit není nijak složité, pokud člověk neví přesně co a jak. Pojďme se tedy podívat na několik málo triků, které vám k dokonalosti tohoto jídla pomohou.
1. Obracejte je jen jednou
Mnoho nezkušených kuchařů má tendenci amoletu po nalití těsta na pánev, co nejdřív obrátit, aby zjistili, jak moc už je udělaná a pak ji během smažení několikrát obrací sem a tam, aby ji nedej bože nespálili. Právě toto však často vede k jejímu spálení a nejen tomu. Dalšími následky jsou její roztržení a nedodělání. Nejlepší je těsto nalít na pánev, počkat až se z horní viditelné strany udělají bublinky, nechat je popraskat a pak teprve obrátit na druhou stranu. Z druhé strany pak smažíme zhruba stejnou dobu a poté ihned sundáváme z pánve.
2. Nepřehánějte to s olejem
Palačinka není bramborák ani kroketa a ani nic podobného. Zkrátka a jednoduše nepotřebují centimetr oleje. Ideální je dát si olej někam vedle do misky a z té ho poté před nalitím těsta na pánev nanést mašlovačkou v tenké vrstvě, která nebude mít tendenci slévat se do jedné části pánve, čímž následně zabráníte nerovnoměrnému smažení, které je tak časté.
3. Kvalita surovin = kvalita pokrmu
Dnes už se o důležitosti kvality a čerstvosti surovin v kuchyni ví, ale rozhodně není od věci zmínit, že dva týdny stará vejce a zatuchlá mouka není zrovna dobrý základ pro lahodný a nadýchaný pokrm. Z nekvalitních ingrediencí neudělá dobré jídlo sebelepší kuchař. Naopak při využití kvalitních surovin vytvoříte naprosto luxusní palačinky.
4. Neodhadujte, ale važte
Už jste možná někdy slyšeli, že vaření je hodně o tom odhadovat, ochutnávat a podle toho případně dochucovat a tak dále. Možná jste ale neslyšeli, že cukrářství, respektive práce s moučníky, těsty a takovými věcmi není úplně kuchařina, a to se týká i tohoto jídla. Kam tím míříme? Všechny suroviny, které je potřeba si odměřit, odměřte, protože nesprávný poměr ingrediencí lehce zkazí veškerou vaši práci.
5. Najděte tu správnou pánev
Jestliže se vám z nějakého důvodu nedaří udělat ty správné palačinky a přitom už jste vyzkoušeli snad všechno, může být problém v samotné pánvi. Zkuste tedy zainvestovat do kvalitní a k tomuto účelu speciálně vyrobené pánve, kterých je trhu celá řada a z nichž většinu lze bez problémů koupit do 1000 korun. Podívejte se na výběr několika kvalitních kusů, které můžeme doporučit zde: Pánev na palačinky. Pro vyložené milovníky tohoto pokrmu pak můžeme doporučit trochu dražší, ale o to profesionálnější alternativu, kterou je palačinkovač.
Palačinky a jejich příbuzní ve světě
Palačinky a jim velmi podobné pokrmy se v různých obdobách připravují doslova na všech kontintech s výjimkou Antarktidy. Někdy je těžké definovat, co lze za palačinku ještě považovat a co už ne a v konečném důsledku si to musí asi každý rozhodnout sám za sebe. My jsme se pokusili najít jídla z celého světa, která v našich očích tímto pokrmem jsou, nebo se mu alespoň v jistých aspektech podobají. Pojmenování pro palačinky existuje tolik, že byste na ně málem potřebovali slovník. Zcela jistě jsme nenašli všechna a svým způsobem ani nešlo o to vytvořit naprosto vyčerpávající přehled. Hlavním cílem bylo ukázat, jakých rozličných podob mohou nabývat v rámci různých koutů světa.
Aebleskiver
Tento dánský dezert bychom zařadili někam na pomezí mezi palačinky a koblihy, ale sami dánové Aebleskiver považují za palačinku. Připravují se z vaječných bílků, másla, prášku do pečiva, polohrubé mouky, kyšky, cukru, jedlé sody a soli. Smaží se na oleji ve speciální pánvi, díky níž se nechají vytvarovat do tvaru kuliček. Podávají se ještě horké posypané moučkovým cukrem. Během jezení se namáčejí do marmelády.
Arepa
Arepa je placka z bílé kukuřičné mouky typická pro Venezuelu a Kolumbii. Ve Venezuele se dělají spíše arepy vyšší o menším průměru, v Kolumbii naopak nižší a větší. S tím je přímo spojen i způsob plnění. Zatímco venezuelané arepu podélně nařežou a naplní ji, kolumbijci dají náplň spíše přímo na ni a přehnou ji. Náplně jsou spíše slané a tvoří je prakticky vše, co vás napadne – sýry, fazole, avokádo, dušené hovězí, mořské plody a tak dále.
Banh Xeo
Tato vietnamská pochoutka tak trochu klamě tělem, neboť by díky její zářivě žluté barvě na první pohled asi každý řekl, že jednu z hlavní ingrediencí tvoří vejce. Není tomu tak, vůbec tam nejsou. Banh Xeo je žluté díky kurkumě, která se do něj přidává. Hlavní surovinu tvoří jinak rýžová mouka a v některých oblastech Vietnamu se do těsta dává i kokosové mléko. Nejčastěji se dovnitř dávají krevety, smažené vepřové a klíčky. Na závěr dodejme, že Banh Xeo v překladu znamená „prskající amoleta“.
Bing
Bing je termín pro pokrmy více, či méně podobné amoletám připravované v Číně a na Taiwanu. Jejich jedinými společnými znaky je, že se dělají z těsta a smaží se. Jinak mohou být velice různé. Některé jsou skoro jako naše palačinky, některé jsou jako naše koblihy a jiné jsou zase jako venezuelské arepy, nebo italská pizza.
Bliny
Bliny jsou tradiční ruské, respektive východoevropské lívanečky z kynutého pohankového těsta. Někdy je pohanková mouka kombinována s pšeničnou, aby těsto lépe kynulo a bliny byly nadýchanější, ale ty čistě pohankové jsou klasičtější a navíc jsou zcela bezlepkové, což ocení především osoby trpící celiakií. Tradičně jsou tyto lívance servírovány tak, že se na ně dá lžíce zakysané smetany a pravý kaviár. Vzhledem k ceně a poměrně obtížné dostupnosti kaviáru v dnešní době je ten v čím dál větší míře nahrazován lososem.
Blinčiky
Blinčiky pochází z východní Evropy stejně jako výše zmiňované bliny a někdy jsou tyto termíny regionálně různým způsobem zaměňovány, nebo ztotožňovány. Blinčiky jsou však víceméně klasické palačinky z mléka, vajec, hladké pšeničné mouky, soli a cukru smažené na oleji a plněné restovaným mletým masem. Po zamotání mletého masa dovnitř se blinčiky ještě jednou zcela dohněda osmaží.
Bramboráky
Pro našince možná trochu nesmyslný příklad, ale v rámci globálního pohledu na věc se skutečně jedná o palačinku svého druhu. Navíc je třeba podotknout, že bramborák není žádnou ryze českou záležitostí a jedná se o jídlo, které se v různých variacích hojně objevuje v mnoha evropských a blízkovýchodních kuchyních. Základ je v zásadě všude stejný a tvoří ho strouhané brambory, mouka a vejce. Existují pochopitelně regionální odlišnosti, avšak ty lze pozorovat i v rámci našich luhů a hájů. Výsledný produkt je suma sumárum všude obdobný. Placka se smaží na oleji z obou stran do zlatohněda s tím, že její povrch má být křupavý a vnitřek vlhký a vláčný.
Crêpes
Crêpes nejsou nic jiného, než všem dobře známé a jako papír tenké francouzské palačinky. Smaží se na másle a jejich poměrně hodně tekuté těsto vzniká z mléka, vajec, trošky soli a malého množství hladké pšeničné mouky. Existují v mnoha rozličných sladkých i slaných úpravách a podávány jsou jako dezert i jako hlavní jídlo. Rozhodně nejznámější úpravou ze všech jsou takzvané Crêpes Suzette (do češtiny někdy poměrně neomaleně překládáno jako zuzančiny palančinky), které se dělají s pomerančovým karamelem a flambují se na koňaku.
Dosa
Dosa je placka typická pro oblast jižní Indie. Technologie přípravy těsta není nijak zvlášť složitá, zato je poměrně náročná na čas, respektive čekání. Nejprve je totiž nutné namočit rýži a urud dal (černé mungo fazole), rozdrtit je a nechat skvasit do druhého dne. Teprve druhý den můžeme dosu z těsta usmažit. Chuť je díky fermentaci štiplavá. Plní se různými silně kořeněnými zeleninovými směsmi.
Dutch Baby
Pro anglicky mluvící by mohl být tento název co do určení místa původu závadějící (dutch znamená v angličtině nizozemský), nicméně realita je taková, že tato pochoutka pochází z Německa. Fakticky je jedná o amoletu, která se nesmaží, ale peče v troubě. Během pečení se střed nafoukne a po vytažení z trouby dojde k jeho splasknutí, čímž vznikne tvar mísy. Pro Dutch baby je typické, že jsou jeho okraje vzdušné a křupavé a střed naopak vláčný a krémovitý. Do samotného těsta se často přidává vanilka, skořice a muškátový oříšek. Navrch se mnohdy pokládají kousky jablek, hrušek nebo švestek.
Farinata
Z Itálie pocházející farinata je něco mezi amoletou a tenkým slaným koláčem. Těsto se připravuje pouze z cizrnové mouky, vody a olivového oleje a následně se peče v troubě. Před samotným pečením, nebo v jeho průběhu se může posypat bylinkami či sýrem. Po upečení jsou okraje a povrch farinaty křupavé a vnitřek jemný a vlhký. Farinatě velmi podobné pokrmy se připravují i v jiných středomořských zemích včetně těch severoafrických.
Hotteok
Jedná se o jihokorejskou specialitu prodávanou především v zimním období na ulici. Jsou to vlastně takové sladké plněné palačinky. Nejprve se připraví těsto a nechá se vykynout. Poté se z těsta udělají koule, které mají uvnitř různé sladké náplně (med, karamel, ořechy a jiné). Tato koule se následně vloží na smažicí plotnu a speciálním nástrojem se rozmáčkne na placku. Pokud se má hotteok povést je nezbytné připravit správné těsto, které během zmáčknutí nepraskne a nedovolí náplni vytéct ven do oleje.
Injera
Je to placka, která je součástí mnoha jídel v Etiopii a sousední Eritrei. Její základ tvoří mouka z miličky habešské (teff), což je bezlepková obilnina. Připravené těsto se nechává několik dní kvasit, což dává injeře nakyslou chuť. Klasicky si připravuje na hliněné desce položené nad otevřeným ohništěm. Injera je z jedné strany krásně hladká a z té druhé naopak velmi pórovitá. Klasicky se servíruje tak, že se nechá rozbalená a na jedno či více míst na ní se dá dušené maso a zelenina. Strávníci pak z injery utrhují kousky a s jejich pomocí toto maso a zeleninu nabírají.
Jeon
Všechny jihokorejské palačinky nesou název jeon. V závislosti na tom, co je jejich hlavní chuťovou složkou se tvoří příslušné sousloví obsahující toto slovo. Pokud tedy budete chtít kupříkladu jeon s kimchi (kimči – velmi pálivé kvašené zelí je jedním z nejtypičtějších jihokorejských pokrmů), objednáte si kimchijeon. V menu korejských restaurací najdete těchto jídel klidně i několik desítek (používá se nepřeberná škála druhů mas, zeleniny a mořských plodů), podobně jako je tomu třeba u pizzy. Základ tvoří speciální rýžová mouka.
M’Semen
Jde o marockou verzi palačinky, která se připravuje z kynutého těsta ze semolinové mouky. Při přípravě se těsto nejdříve roztáhne do nejtenčí možné podoby, poté se potře máslem (případně i posype kořeněným mletým masem) a několikrát stejnosměrně přehne do podoby úzkého pruhu. Nakonec se m’semen rozválí a usmaží. Díky několikanásobnému přehnutí vznikne uvnitř pokrmu vrstvení, které je hezké na pohled a příjemné při skusu (něco na způsob listového těsta). Pokud je těsto před uválením smotáno do tvaru šneka, pak se této amoletě říká meloui.
Okonomijaki
Okonomijaki je japonská omeleta, jejíž základ tvoří zelí, mouka a vejce. Mimo to se do ní přídávají i další ingredience, přičemž mezi ty nejoblíbenější patří pochopitelně všemožné mořské plody. Okonomijaki je velmi oblíbené v prakticky celém Japonsku, ale centra její klasické přípravy tvoří města Hirošima a Osaka, respektive příslušné regiony. Dle toho se dělí příprava na dva možné způsoby. Při osackém způsobu se všechny ingredience zamíchají rovnou do těsta a výsledná okonomijaki je relativně tenká. Při hirošimském způsobu se ingredience na těsto vrství a navíc se do ní přídávají nudle yakisoba a sázená vejce, což dělá výslednou okonomijaki relativně tlustší. V obou případech se na okonomijaki po usmažení dá japonská majonéza, omáčka okonomi (či tonkatsu) a případně i nakrájená jarní cibulka, nakládaný zázvor a vločky z řasy nori.
Pancakes
Pancakes, neboli palačinky na americký způsob známe pravděpodobně všichni z nesčetného množství amerických filmů a seriálů. Základ těsta tvoří mouka, mléko, vejce, olej a kypřící prášek. Není výjimkou, že se do těsta před smažením přidávají kousky čokolády či ovoce. Servírování vypadá tak, že se jednotlivé pancakes poskládají na sebe, úplně nahoru se dá kostička másla a vše se polije vydatným množstvím javorového sirupu. Ve Spojených státech amerických je to prakticky výhradně snídaňové jídlo.
Pannukakku
Tato finská amoleta pudinkové konzistence se obdobně jako německá Dutch Baby nesmaží, ale peče v troubě. Těsto na pannukakku se připraví z mouky, mléka, vajec, másla, cukru a vanilky a naleje se na plech, na kterém ho upečeme. Hotové pannukakku se nakrájí na čtverce, nebo obdelníky a servíruje se s marmeládou, ovocem či šlehačkou. Případně se může ještě posypat moučkovým cukrem.
Pupusa
Salvádorská pupusa je velice podobná venezuelské arepě. V rámci tohoto srovnání se však liší ve dvou zásadních věcech. Jednak je při přípravě pupusy používán trochu jiný chuťově výraznější druh kukuřičné mouky a pak je do ní náplň přídávána ještě před smažením. Její útroby jsou plněny především sýrem, fazolemi a masem. Pupusa se tradičně podává posypaná zelným salátem.
Roti
Roti, někdy také nazývaná chapati (čapátí), je smažená chlebová placka původem z Indie, která je však dnes neoddělitelnou součástí mnoha národních kuchyní zemí jižní a jihovýchodní Asie, jižní Afriky a některých ostrovů a souostroví v karibiku. Nekynuté těsto na ni se připravuje z celozrnné pšeničné mouky zvané atta. Servíruje se buď samostatně jako příloha k pokrmům, nebo se do ní může jídlo rovnou zabalit, což je však méně časté.
Serabi
Palačinky serabi pocházejí z Indonésie, avšak setkat se s nimi můžete v mnoha zemích jihovýchodní Asie, zejména pak v Thajsku, kde se jim říká khanom khrok. Připravují se z rýžové mouky a krémového kokosového mléka (nebo strouhaného čerstvého kokosu) a smaží se na keramické pánvi nad otevřeným ohněm. Jejich barva je světle zlatavá, avšak poměrně oblíbené je přidávat do těsta sirup z listů pandánu, který jim propůjčí pistáciově zelenou barvu.
Tortilla
Tato většině Čechů jistě dobře známá placka nemá svůj původ nikde jinde než v Mexiku. Hojně rozšířena je však prakticky na celém území střední Ameriky. Je nezbytnou součástí široké škály jídel. Jmenujme alespoň ty nejznámější – burrito, tacos, enchilada a quesadilla. V dnešní době se lze setkat s tortillami vyráběnými z různé mouky, ale dle původní receptury se má vyrábět výhradně z mouky kukuřičné.
Vafle
Vafle pocházejí z Belgie. Tam se první zmínky o pečení vaflí sahají až do 15. století. Belgické vafle se staly populární po celé Evropě a dnes se pečou a jedí po celém světě. Logicky vznikly různé variace původního receptu, jako jsou např. vídeňské vafle. Vafle jsou sladký nebo slaný pečený pokrm tvořený dvojitou nebo trojitou vaflovačkou, která má výřezovaný povrch. Tyto výřezy umožňují, aby se těsto rovnoměrně propojilo při pečení. Vafle se mohou podávat jako samostatný pokrm s různými náplněmi nebo jako příloha k hlavnímu jídlu.
Naším spolupracujícím webovým portálem jsou KrásnéSny.cz zabývající se zdravým spánkem a vším co s ním souvisí, jako jsou matrace, sny, spánková hygiena, polštáře a podobně.