Valná část palačinek, které spatří světlo světa je udělána z klasické pšeničné mouky. Nic proti ní, ostatně ani ona v našem přehledu nechybí. Není ale zdaleka jediným druhem mouky, ze kterého je možné palačinky připravit. Pojďme se proto podívat na desítku druhů mouky, které jsou nejčastěji používány k přípravě této kulaté placaté pochoutky.
1. Pšeničná mouka
Bez problémů se dá koupit i ve zdravější celozrnné úpravě. Reálně je však tato její varianta používána jen okrajově, neboť je práce s ní v kuchyni složitější a ne všichni strávníci mají v oblibě celozrnné výrobky. Proto se zpravidla setkáme s její klasickou variantou vyráběnou z čistého zrna. Běžná pšeničná mouka, je už jedno, zda hladká, polohrubá či hrubá, je však v moderní zdravé výživě značně kritizovanou surovinou, a to z mnoho důvodů. Jedním takovým je mimo jiné i značně nízký obsah vlákniny a o tři až čtyři pětiny nižší obsah některých vitamínů a minerálů oproti její celozrnné verzi. Navzdory tomu má však v prakticky všech národních kuchyních západního světa své neotřesitelné místo.
Koneckonců z ní připravíme i naše klasické a léty osvědčené palačinky.
2. Pohanková mouka
Mouka z pohanky je typická svou lehce natrpklou chutí, které se však zbavíme při správném dochucení. Je bohatá na řadu vitamínů a minerálů a krom toho obsahuje i cévám prospěšný rutin. Díky tomu je její konzumace doporučována právě osobám trpícím nějakým druhem cévního onemocnění. Navíc je bezlepková, a tudíž je vhodná i pro osoby trpící nesnášenlivostí, či alergií na lepek.
Zde najdete recept na pohankové palačinky. Ten bohužel obsahuje i lepek obsahující pšeničnou mouku, kterou ale můžete pochopitelně adekvátně nahradit.
3. Špaldová mouka
Špalda je původní nevyšlechtěný druh pšenice. Mouka z ní je produkována jako celozrnná a má chuť s nádechem ořechů. Obecně se jedná o zdravější variantu standardní pšeničné mouky, a to i z toho důvodu, že je špalda jako původní odrůda značně odolná a nepotřebuje, aby byla různě chemicky ošetřována a hnojena. Její pěstování má však relativně malou hospodářskou výtěžnost, což se projevuje na vyšší ceně.
Dle našeho receptu si můžete usmažit tyto špaldové palačinky.
4. Žitná mouka
Mouka z žita je velice zdravá. Obsahuje značné množství vlákniny, vitamíny B a E, fluor, fosfor, hořčík, vápník a železo. Naproti tomu v ní pak najdeme jen minimální množství lepku, což je ze zdravotního hlediska dobře, nicméně má to i svou nevýhodu. Minimální obsah lepku způsobuje téměř nulovou schopnost žitného těsta vykynout, do kterého je proto nutné přidávat i jinou lepek obsahující mouku (nejčastěji se jedná o zde na prvním místě zmiňovanou mouku pšeničnou).
Vřele doporučujeme vyzkoušet tyto žitné palačinky.
5. Sojová mouka
Mouka ze sóje se oproti svým „sestrám“ liší co do obsahu bílkovin, na které je velmi bohatá. Krom toho v ní najdeme i mnoho lecitinu, vitamínů B1 a B3, magnesia a vápníku. Pro mnohé strávníky pak bude výhodou, že neobsahuje lepek. Kvůli tomu však postrádá schopnost zajistit vykynutí těsta. Tudíž je nutné ji v řadě receptů kombinovat v lepkovými moukami. Nedoporučujeme to však s její konzumací ve velkém množství najednou přehánět, protože může způsobit nadýmání a plynatost.
Zde najdete jednoduchý recept na 100% bezlepkové sojové palačinky.
6. Amarantová mouka
Dělá se ze semen rostliny zvané laskavec pocházející ze Střední Ameriky (různě jeho části, semena nevyjímaje, konzumovali už Aztékové a Inkové, u kterých se těšil velké oblibě). Podobně jako sója obsahuje velké množství bílkovin a je naprosto bez lepku. Krom dalšího se může pochlubit vysokým obsahem lysinu, vlákniny, železa a skvalenu, který snižuje hladinu škodlivého cholesterolu v krvi. Amarantová mouka má jemnou oříškovou chuť.
7. Cizrnová mouka
Cizrnová mouka se vyrábí z luštěniny zvané cizrna, která není ne zcela nepodobná hrachu. V kulinářství má široké využití, a to i v rámci bezlepkové diety, což ocení pochopitelně především celiaci. Je bohatá na proteiny, sacharidy, vlákninu, vitamíny B6 a C, železo a kyselinu listovou.
8. Jáhlová mouka
Jáhlové mouce se někdy také říká prosná, a to proto, že se prostě a jednoduše vyrábí z prosa. Je naprosto bezlepková a vyhledávána je i pro svůj vysoký obsah minerálů, stopových prvků a vitamínů jako je například draslík, fosfor, magnesium, měď, zinek, železo nebo vitamíny skupiny B.
9. Ječná mouka
Nevyrábí se pochopitelně z ničeho jiného než z ječmene, který je však v našich končinách spotřebováván především na produkci piva. V pekařském průmyslu se zas tak moc nepoužívá, neboť obsahuje minimum nám již dobře známého lepku. Na druhou stranu však dodává těstům vláčnost a zvyšuje jejich trvanlivost a tak se přeci jen občas přidává do různých směsí.
Na přípravu palačinek se ječná mouka skvěle hodí a ty z ní udělané patří mezi ty vůbec nejchutnější ze všech.
10. Mouka z quinoi
Takzvaná quinoa, neboli merlík chilský, je obilovina původem z Jižní Ameriky, kde je také velmi oblíbená. Je známá pro své až „extrémně“ dobré výživové vlastnosti, čímž se stala velmi oblíbenou mezi zastánci zdravého stravování. Obsahuje velké množství proteinů včetně aminokyseliny lysin a širokou paletu minerálů a stopových prvků. Díky absenci lepku a nízkému glykemickému indexu je vhodná i pro osoby dodržující bezlepkovou a diabetickou dietu.